muteme about           blog           chronicle           artists           releases           events           live           shop           forum           projects           michal mariánek     mateřídouška    ježíš táhne na berlín   fx_interactive     karaoke tundra        peťo tázok     <back        Poruchová hudba Michal Mariánek je skutečným průkopníkem takzvané „laptopové hudby“ u nás. (pozn.: nutno vysvětlit, že slovo „laptop“ v názvu stylu neodkazuje obecně k počítači, který se v hudbě používá již řadu let, ale spíše k jeho mobilitě a komplexnosti, možnosti mít svůj nástroj i nahrávací studio vždy u sebe). Zasažen památným koncertem Aoki Takamasy v pražském Nod na podzim roku 2003, se Michal Mariánek jako jeden z prvních českých umělců vrhl na zkoumání možností využití modulárních zvukových programů v hudbě. Ač dlouholetý hudebník a hráč na piáno, milovník tklivých melodií a obdivovatel emotivních skladeb, nechal se unést technologiemi a spojil svou hudební tvorbu s postupným a trpělivým designováním zcela originálního a jedinečného hudebního nástroje. To je ostatně hlavní výhodou programů jako Pure Data, max/MSP či Reaktor, že snad ani neumožňují dvěma lidem dělat věci stejně a naopak sami stimulují hudebníkovu mysl k novým a překvapivým řešením. Proto také dokázaly tak změnit hudební scénu začátku 21. století. Michal záměrně od začátku rezignoval na klasickou hudební stavbu svých setů. Netvořil skladby, které by jen spojoval při koncertě v celek, ale celé vystoupení komponoval jako proměnlivou a tepající plochu tvořenou mikroskopickými zvukovými částečkami, ruchy a šumy, které tkal ve svém laptopu za pomoci tzv. zvukové syntézy. Jako pravý elektronický hudebník moderního věku tedy používá stoprocentně syntetický elektronický materiál tvořený přímo z jedniček a nul, počítaný s přesností na setinu sekundy a generovaný podle předem jasně daných parametrů. Tyto zdroje však při živém hraní za pomoci onoho software mistrně rozsekává, krájí a mixuje a na konci tohoto procesu servíruje posluchačům zvukový útvar, ve kterém o řádu a exaktnosti nemůže být ani řeč. Ne nadarmo je dalším názvem popisujícím tento hudební styl „glitch music“, tedy chybová, poruchová, zmrzačená hudba. A to všechno, jak se na „live electronics“ ,(další škatulka, tedy živá elektronika) sluší, tvořeno v reálném čase přímo před očima diváků. Proces, kdy je počítač či program naprogramován a používán k tomu,aby narušoval svou podstatu a vlastně sám sebe destruoval je možná tím kouzelným klíčem k tak nepochopitelnému jevu, jak pomocí neživé, striktní a studené techniky mohou vznikat záblesky emocí a jak mohou vzbuzovat zcela teplé a lidské pocity. V současné době se Michal Mariánek přeci jen pokouší zapojit do své tvorby více „přírodních“ prvků a zdaleka se neomezuje jen na technologické koncepty, i když je stále využívá. Stále hledá nové formy vyjádření svých hudebních a zvukových vizí, spolupracuje s umělci z ostatních oborů a nebojí se dokonce ani požít svůj hlas tím nejklasičtějším hudebním způsobem.